Jak vybrat sluchátka pro děti? Jejich citlivý sluch musíme důsledně chránit

Sluchátka jsou skvělý způsob, jak si audio užívat ve vysoké kvalitě a zároveň nevyrušovat okolí. Navíc je samozřejmě ocení nejen mladí milovníci muziky, nýbrž také filmoví fanoušci či hráči her.

Technicky vzato můžete svým potomkům koupit „kterákoli“ sluchátka. Děti nicméně mají specifické potřeby, které je při výběru vhodné zohlednit.

Je naprosto zásadní, aby měly vaše děti bezpečně chráněný sluch. Také mají menší hlavy než my, takže je nutné vybírat modely, které jim dobře a pohodlně padnou. Sluchátka musejí být prakticky a ergonomicky řešená, aby si děti poradily s ovládáním, jež pro ně ještě není tak samozřejmé jako pro nás. Doporučit můžeme co největší mechanickou odolnost… A na posledním místě (ale roli to hrát může) je pak design.

Obsah článku:

• Bezpečnost na prvním místě
• Pohodlí a ergonomie
• Drátová, nebo bezdrátová?
• Odolnost a design
• Kvalita zvuku
• Základní parametry
• Funkce a vlastnosti sluchátek
• Závěr

Bezpečnost na prvním místě: Sluch se musí chránit

V žádném případě vás nechceme nějak strašit – na používání sluchátek samozřejmě není v principu nic špatného ani nebezpečného. Faktem ale je, že sluch se dá relativně snadno poškodit a mnohá poškození bývají trvalá.

Dlouhodobé vystavení příliš vysoké hlasitosti není vhodné, dětské uši jsou citlivé a zároveň možná vaše ratolesti ještě nejsou schopné plně posoudit, jaká úroveň hlasitosti je ještě bezpečná. Proto bývají dětská sluchátka omezená tak, aby hrála maximálně v bezpečných 85 dBa (případně velmi podobné hodnotě). To je mimochodem až až.

(U některých modelů pak tuto ochranu můžete vypnout, aby sluchátka mohla hrát hlasitěji. Přepínač bývá dobře schovaný, aby ho malé dítě omylem nepřepnulo.)

Pohodlí a ergonomie: Nejsme stejně velcí

„Mláďata“ jsou sice roztomilá díky velké hlavě, což platí i u těch lidských, ale přesto je třeba zohlednit, že dětská hlava je menší než naše.

V praxi to znamená, že u dětských sluchátek přes hlavu by měl jít hlavový most nastavit na malý rozměr (ale zároveň i zvětšit, až děti vyrostou nebo kdybyste si chtěli něco poslechnout vy). U sluchátek do uší by měly být v balení malé nástavce. 

Výhodou je také co nejmenší hmotnost.

Co se konstrukce týče, platí vlastně to samé co u dospělých. Sluchátka přes hlavu (kolem uší, na uši) bývají obecně pohodlnější při dlouhodobém nošení; pokud tedy mají správně komfortní, měkké náušníky. Pokud ale vaše děti třeba rády leží v posteli, čtou si knihu nebo sledují film a mají podepřenou hlavu nebo leží na boku, mohou být vhodná špuntová, true-wireless sluchátka.

Dobré je, když sluchátka nabízejí snadné, intuitivní ovládání – hlavně hlasitosti.

Drátová, nebo bezdrátová? Ideálně obojí

Dnes už platí, že není nad komfort bezdrátových sluchátek. Kvalita zvuku je nekompromisní, s moderním Bluetooth a kodeky nijak netrpí, a výdrž, další důležitý parametr, je v dnešní době zpravidla naprosto bezproblémová.

Přesto je velká výhoda, pokud sluchátka zároveň umožňují připojení kabelu. Díky tomu získáte kompatibilitu se spoustou zařízení, které mají sluchátkový výstup, ale nepodporují Bluetooth – kupříkladu se staršími hudebními přehrávači, herními konzolemi apod. Také se drátové připojení hodí v letadlech, autobusech, vlacích a dalších prostředcích hromadné dopravy, kde bývají multimediální systémy s výstupem, do kterého je lepší připojit vlastní bezpečná sluchátka s omezenou hlasitostí než ta zapůjčená od dopravce.

Pokud byste z jakéhokoli důvodu volili ryze drátový model, tak hlavně ověřte, jaký má konektor a jaké konektory nabízejí zařízení, ze kterých chcete přehrávat zvuk. Připomínáme, že naprostá většina moderních mobilních telefonů už nemá 3,5mm jack. „Všechno jde zařídit“, v tomto případě stačí použít adaptér z USB-C na 3,5mm jack, ale… musíte s tím počítat a mít ho doma.

Design: Odolnost i atraktivita

Bohužel se nemůžete spoléhat na to, že seženete „nerozbitná“ sluchátka. Děti se budou muset naučit, že elektronika je do značné míry křehká. Na druhou stranu se u dětských modelů dá předpokládat, že je nezničí každý drobný pád a náraz. Rozhodně je užitečné, když mají sluchátka přes hlavu skládací konstrukci nebo alespoň otočné náušníky (pak naplocho zabírají méně místa v kufru nebo skříni). Doporučit pochopitelně můžeme také odolnost proti vodě – alespoň základní proti kapkám deště a potu. Pokud by sluchátka nabízela stupeň krytí např. IP67, což je případ některých špuntů, odolají i polití.

I když jsou důležitější parametry, hraje u dětských modelů roli také design. Sluchátka mohou mít pastelové barvy i specifické vzhledy – mj. Hello Kitty, Pokémon, Harry Potter… Nemělo by jít o nejdůležitější „parametr“ a hlavní důvod, proč zvolíte konkrétní model, ale klidně vzhled zohledněte.

Nepodceňujte kvalitu zvuku

Pokud máte v pořádku uši, tak rozhodně poznáte kvalitní zvuk. Nejde jen o nějaké nejjemnější nuance, nemusíte být nijak trénovaní. Je to opravdu znát. Okamžitě uslyšíte více detailů, basy budou zřetelnější, výšky čisté, neuječené… I písnička, kterou znáte 20 let, může najednou znít úplně jinak – tedy lépe.

Potřebujete dostatečně kvalitní sluchátka, přičemž stačí zlatý střed, rozhodně nemusí jít o žádný luxus, a dále dostatečně kvalitní zdroj zvuku. Ani to dnes není problém.

Současní rodiče jsou generací, která možná ještě zažila obojí – kvalitní zvuk z CD i utlumené MP3 s nízkým bitratem. Dnes mají děti přístup k velmi kvalitnímu audiu. Pokud streamujete z různých online služeb, jako jsou Spotify, YouTube Music, iTunes apod., je zvuk na skvělé úrovni. Také video je dnes doprovázené parádním zvukovým doprovodem, ať už dítě kouká na Disney+ či HBO, nebo na „obyčejné“ YouTube.

Není samozřejmě nutné pořizovat dítěti na příležitostné použití do auta luxusní audiofilský model za desetitisíce, ale doporučujeme nešetřit za každou cenu. Dobrá zpráva je, že sluchátka dnes hrají čím dál lépe, a to i velmi dostupné modely.

Parametry stručně a jasně

Při prohlížení produktů si můžete všimnout, že sluchátka obecně mívají dost podobné parametry – tedy na papíře. Nenechte se zmást tím, že audiofilský model (pro dospělé) bude mít klidně úplně stejný frekvenční rozsah jako nejlevnější dětské špunty… Znít bude určitě lépe. Záleží na konstrukci, materiálech, fyzické velikosti a tisícovce součástek, takže i když se u některých sluchátek platí „za značku“, například protože patří celebritě, u spousty modelů jsou vysoké ceny oprávněné a pořizují si je nadšenci do nejkvalitnějšího zvuku.

Chceme vás tedy seznámit se základními parametry, ale vězte, že samotná čísla nejsou vše, podobně jako třeba u megapixelů ve fotoaparátech.

Frekvenční rozsah: Jak hluboké basy a jak vysoké výšky zvládnou sluchátka přehrát? Běžné jsou hodnoty od dejme tomu 18 nebo 20 Hz po 20 kHz (někdy rozepsáno jako 20 000 Hz). Čím větší rozsah, tím lépe, ale uvedená čísla jsou naprosto dostačující a nejde nutně o ukazatel celkové kvality vyznění.

Citlivost: Udává se v dB a značí, jak hlasitě hrají sluchátka při určitém příkonu. My sice u dětských sluchátek nechceme, aby hrála příliš hlasitě, ale o to v tomto případě nejde. Vysoká citlivost (95+ dB) značí, že při stejném nastavení zdroje hrají sluchátka hlasitěji. Jinak řečeno nemusíte nastavovat hlasitost na tabletu či telefonu tak vysoko, abyste získali stejnou hlasitost, takže při poslechu šetříte baterii.

Impedance: Nezabíhejme do detailů o elektrických odporech. Prakticky jde o to, že pokud chcete sluchátka připojovat k běžné, „slabé“ elektronice, jako jsou mobily, měly by mít impedanci 16–32 Ω (ohmů). Vězte, že existují modely s vysokou impedancí (klidně nad 100 Ω), jež se připojují k profi sestavám, zesilovačům apod. To se nás v dnešním článku netýká.

> Jak vybrat telefon pro děti? Záleží na jejich věku a potřebách i vašem rozpočtu

Bluetooth a bezdrátové kodeky: Čím vyšší verze Bluetooth, tím lépe – prakticky hledejte 5.0 a vyšší. Co se týče kodeků, je dobrým základem AAC. Ještě vyšší kvalitu zvuku nabízejí pokročilé kodeky aptX (a aptX HD, aptX Adaptive), případně LDAC. Připomínáme, že záleží také na tom, co podporuje zdrojové zařízení (např. mobil) a jak kvalitní je zvuk, který přehráváte (MP3? FLAC? Bezdrátový stream?).

Užitečné funkce a vlastnosti

Zbývá zohlednit posledních několik vlastností a rozhodnout se, jestli vyžadujete některé dodatečné funkce.

Výdrž a nabíjení: Týká se jen bezdrátových modelů a samozřejmě platí, že čím vyšší je výdrž, tím lépe. U nabíjení je naopak žádoucí, aby probíhalo co nejkratší dobu. Ideální je moderní konektor USB-C, abyste mohli použít mobilní nabíječku.

Mikrofon (mikrofony): Pokud má dítě sluchátka využívat také k hovorům nebo při online výuce, je základem integrovaný mikrofon. U bezdrátových modelů bývá přímo na sluchátku, u drátových obvykle na kabelu. Mají-li sluchátka více mikrofonů (relativně běžně u špuntových), je to proto, aby mohly lépe potlačovat okolní ruch při hovorech, takže protistrana vás lépe slyší.

Aktivní potlačení hluku (ANC): Velmi chytrá funkce umí potlačit rušivé frekvence, takže místo okolního hluku slyšíte… ticho. Kvalita (tedy účinnost) se samozřejmě napříč modely liší, ale obecně jde o užitečnou funkci, díky které si poslech lépe užijete, a to bez nutnosti příliš zvyšovat hlasitost. U dětských modelů ji ale zpravidla nenajdete, bývá výsadou dražších sluchátek.

Závěr: „Dětská“ sluchátka mají na trhu své místo

Děti mají specifické potřeby. Hlavně u těch mladších, které ještě nemohou mít plnou zodpovědnost za ochranu svého sluchu, je důležité omezení maximální hlasitosti. I starší ale potřebují speciální parametry, například možnost nastavit hlavový most na dostatečně malý obvod hlavy.

Teenagerům tedy můžete pořídit prakticky kterákoli sluchátka (a doporučujeme, abyste se s nimi poradili o jejich potřebách a touhách), ale přinejmenším u mladších dětí má produktová kategorie dětských sluchátek jednoznačně smysl.

Vysloveně dětské modely vyrábí i dobře známé, osvědčené značky jako Niceboy či JBL, ale bát se nemusíte ani méně známých výrobců – neprodávali bychom samozřejmě žádný model, který by byl nechvalně proslulý nízkou kvalitou nebo nespolehlivostí.

Doufáme, že jsme vám pomohli s výběrem, a přejeme vašim dětem bezpečný, pohodlný a příjemný poslech!

Autor článku: Zdeněk Král