Za co si připlácíte u mobilů? I desetinásobná cena se dá lehce vysvětlit

V čem přesně se liší „vlajková loď“ od základního modelu, když mají oba 50Mpx fotoaparát a osmijádrový procesor? Je odpovídající rozdíl mezi mobilem za 5, 10, 20 nebo 35 tisíc korun? Dnes se podíváme na parametry a funkce, za které si výrobci nechávají zaplatit navíc. Budete se moci sami rozhodnout, jestli vyšší výdaj nestojí za to i vám.
V dnešním článku vám nechceme obecně radit, jak vybrat smartphone… Spíš bychom čtenářům rádi přiblížili, za co konkrétně si výrobci nechávají platit u dražších modelů. Text by měl být srozumitelný i pro ty z vás, kteří se aktivně nezajímají o megapixely a lumeny a palce a OLEDy…
Také slibujeme, že cílem není přesvědčit vás ke koupi nejdražšího telefonu. Ukážeme si, že mobil za 25 tisíc si může hravě obhájit svou cenu v porovnání s mobilem za pětinu, ale rádi vás potěšíme informací, že v dnešní době jsou i velmi dostupné smartphony překvapivě dobré.
Dost úvodů, pojďme na konkrétní rozdíly.

Displej: Možná to úplně nejdůležitější
Připlácíte za: Zásadně lepší obraz | Vyšší jas | Vyšší plynulost
Hlavním rozdílem mezi displeji na nejlevnějších mobilech (či tabletech) a vyšších modelech je použitá technologie. Obrazovky AMOLED, OLED, pOLED, Retina apod. mají zásadně kvalitnější zobrazení než základní LCD. Lákají na dokonalou černou (prostě vůbec nesvítí, zatímco LCD jsou šedé) a špičkové barvy (např. miliarda krásně sytých odstínů).
Dobrá zpráva je, že dnes často AMOLED (a spol.) nabízejí i velmi dostupné modely.

Na dobré úrovni u „všech“ telefonů je dnes většinou i rozlišení (ale sledujte také jemnost udávanou v pixelech na palec; vyšší je lepší). V čem jsou tedy největší rozdíly? „Za příplatek“ bývá vyšší maximální jas a plynulejší zobrazení.
Jas, tradičně udávaný v nitech, je klíčový ve chvíli, kdy displej sledujete v jasném prostředí, typicky za letních slunečných dní. Také jsou díky němu hezčí a kontrastnější filmy a hry – jde o jeden ze základních předpokladů pro podporu HDR, Dolby Vision a podobných technologií, které posouvají sledování multimédií na výrazně vyšší úroveň.
Plynulost určuje obnovovací frekvence. Obrazovky, jež nabízejí 120 Hz (či snad více) umějí dokonale plynule vykreslit i rychlý pohyb, jako je například posun textu, feedů sociálních sítí, akčních scén ve hrách apod. Opět nejde o teorii, nýbrž o zřetelný rozdíl a jasný důvod, proč si někdo rád připlatí.
.jpg)
Fotoaparáty: Pravděpodobně největší rozdíly
Připlácíte za: Celková kvalita snímků | Focení v horších podmínkách | Zoom a další funkce
Ještě před dejme tomu deseti lety fotily levné smartphony dost bídně. Dnes pořizují velmi pěkné snímky, byť s několika omezeními.
Nejde o megapixely (stejně jako u procesoru nejde o počet jader) a nejde o samotný fakt, že telefon má vzadu třeba tři nebo čtyři fotoaparáty. Záleží jaké. Klíčovou roli ve kvalitě snímku hrají velikost a kvalita snímače, použitá optika, zpracování obrazu, …

V praxi je největší rozdíl při focení v neoptimálním světle. Tím nemyslíme nutně jen noc či večer, ale také třeba zataženou oblohu nebo jakékoli focení v interiérech (v přirozeném i umělém osvětlení). Drahý mobil bude pravděpodobně fotit výborně i v těchto situacích, u levného nejspíš půjde kvalita snímků razantně dolů.
Z jasně čitelných parametrů, které můžete sledovat a jež mohou stát za navýšením ceny, zmiňme dva. OIS neboli optickou stabilizaci obrazu, která kompenzuje chvění ruky a díky které mohou být snímky ostřejší, detailnější. Druhým dobrým ukazatelem „lepšího“ mobilu je optický zoom. Pozor – ne digitální, ne hybridní, ne super-ultra-hyperzoom, ne zoom „v optické kvalitě“, ale prostě poctivé optické přiblížení.
Poslední rozdíl, který zmíníme, je ve videu. Není nijak přehnané chtít natáčet videa v rozlišení 4K při plynulých 60 fps (běžné u kvalitnějších YouTube videí), ale mnohé levnější modely se zastaví u čtyřikrát méně jemného Full HD a „standardně neplynulých“ 30 snímků za sekundu.

Procesor: Nejen výkon, ale také budoucnost
Připlácíte za: Plynulost systému a aplikací | Hrubý výkon | AI | Možnosti připojení (např. 5G)
Moderní SoC („procesory“) jsou víc než jen počet jader nebo frekvence udávaná v GHz. Mají v sobě výpočetní a grafické jednotky (CPU a GPU), modemy, neurální procesory na práci s AI (NPU), obrazové procesory na zpracování fotek… Připlácíte nejen za výkon, ale také za výbavu a konektivitu.
Procesor má sice vliv na celkovou plynulost systému, ale hlavní rozdíly nepoznáte při čtení e-mailů nebo procházení Facebooku, nýbrž při jakémkoli náročnějším použití. Úpravy fotek (natož videí), hraní graficky náročných her, … Tam je potřeba opravdu vysoký výkon.
Další rozdíl je v „připravenosti na budoucnost“. Před pár lety teprve začínala umělá inteligence, dnes už je její používání standardem, a pokud má telefon některé činnosti vypočítávat sám (tedy že sám upravuje fotku, nedělá to přes internet), je výkon procesoru najednou zásadní i pro uživatele, kteří např. vůbec nehrají hry. Komu dřív stačil úplný základ, ten možná dnes ocení alespoň střední třídu.
Zmínili jsme ještě konektivitu. Ta je hardwarově složitější, ale i procesor hraje roli. Bude mobil podporovat rychlé sítě 5G? Nabídne nejnovější Wi-Fi a Bluetooth? Také u základních modelů je 5G pomalu standard, ale kupříkladu taková Wi-Fi 7 rozhodně ne.

RAM (operační paměť): Rozdíl, který pocítíte
Připlácíte za: Multitasking (více spuštěných aplikací) | Plynulost (teoreticky)
U RAM záleží na dvou věcech: Na kapacitě a na typu modulů, respektive jejich rychlosti (frekvenci) a propustnosti. Zaprvé tedy připlácíte za to, že RAM je víc (12 nebo 16 GB místo např. 8 GB), zadruhé může jít o novější typy s lepšími parametry (třeba LPDDR5X).
Výhody jsou dvě. Telefon s více RAM a s lepší RAM lépe zvládá multitasking, tedy práci ve více aplikacích (respektive přepínání mezi nimi), což ocení i naprosto běžní uživatelé. Navíc je menší riziko, že se systém bude zpomalovat při větším vytížení.
Ne každý tedy nutně potřebuje 16 GB LPDDR5X RAM, i polovina může uživateli pohodlně stačit, ale jako ospravedlnění vyšší ceny rozhodně fungují.

Úložiště: Nejen kapacita, jde také rychlost
Připlácíte za: Víc místa na data | Větší přenosové rychlosti
Také u interní paměti záleží na kapacitě i rychlosti.
Kapacita je jasná. Připlácíte za prostor, který nutně nepotřebuje úplně každý, ale pokud hodně natáčíte videa, stahujete offline knihovny písniček v dobré kvalitě, videa ze streamovacích služeb apod., je každý GB navíc užitečný. Mnoho lepších modelů přitom nepodporuje microSD karty, takže interní úložiště je definitivně vše, co máte k dispozici.

Druhý příplatek je za typ úložiště, za rychlost. Má vliv na to, jak rychle se načítají aplikace, hry nebo třeba obsah galerie, jak rychle pracuje v určitých situacích AI… Úložiště dokonce sekunduje RAM, když je vytížená, a v tu chvíli už je rozdíl při práci v aplikacích na pomalém a rychlém úložiště velmi znatelný.
Konkrétní typ úložiště tedy nebude hlavní parametr, podle kterého by většina uživatelů vybírala, ale dvě 512GB rozhodně nemusí být stejná.
Baterie: Komfort a ušetřený čas
Připlácíte za: Rychlonabíjení | Bezdrátové nabíjení | Výdrž (teoreticky)
U baterie zpravidla nepřiplácíte jen za miliampérhodiny (kapacitu v mAh), protože na reálnou celkovou výdrž má vliv spousta dalších faktorů (procesor, optimalizace systému, samozřejmě způsob používání telefonu…). Může se tedy stát, že výrobce představí velmi podobné telefony, z nichž ten dražší se liší jen kapacitou baterie (občas to dělá třeba Motorola), ale není to typické.

Jsou jiné způsoby, jak zvýšit komfort uživatelů a jak si ospravedlnit vyšší cenu.
Častou výhodou dražších modelů je rychlonabíjení. Pokud smartphone podporuje 60W, 90W nebo ještě rychlejší dobíjení, začíná být skoro bezpředmětné, jestli je jeho výdrž 20, nebo 30 hodin… Podstatné je, že když začne ztrácet dech, dobijete ho během okamžiku.
Další příplatková výhoda může zahrnovat pohodlné bezdrátové nabíjení, rychlé reverzní nabíjení (mobil se dělí o svoji baterii podobně jako powerbanka) apod.

Systém: Funkce i poctivá ochrana
Připlácíte za: Aktualizace | Funkce | Vyladěnost | Vzhled
I systém může být důvodem, proč jsou některé modely dražší. V jednu chvíli už nadstavby začínaly být funkčně dost vyrovnané (nebo chybějící funkce dodaly aplikace), ale díky umělé inteligenci už zase vidíme rozdíly. Jeden výrobce podporuje práci s textem v češtině, jiný má v nadstandardní podobě integrovaného AI asistenta…
S tím souvisí i úplný základ, který jsme výše nazvali „vyladěností“. Některé systémy působí moderně a přehledně, jsou svižné a funkčně i designově na nejvyšší úrovni. Jiné mohou být plynulé, ale jejich atraktivitu snižuje například méně přehledné ovládání. Zůstávají také rozdíly v celkové propracovanosti a v nabídce unikátních funkcí; třeba režimu pro nejmenší děti.
.jpg)
Velkým trendem je aktuálně to, že si výrobci konkurují v délce a kvalitě softwarové podpory. Bude telefon dostávat bezpečnostní aktualizace pět let, nebo sedm? Kolik nových verzí operačního systému výrobce garantuje? Z hlediska bezpečnosti i morální (ne)zastaralosti je to zásadní. Kupříkladu bankovní aplikace vyžadují, aby byl smartphone rozumně aktuální, a to z dobrých důvodů.
Zároveň jde často o jeden z rozdílů mezi základní a vlajkovou řadou u stejného výrobce. Levný model má přislíbené třeba čtyři roky aktualizací, nejvyšší sedm.

Design: Nejde jen o „barvičky“
Připlácíte za: Rozměry a ergonomie | Odolnost | Materiály
I levné telefony dnes často vypadají dobře, ale ty dražší bývají jiná liga. Máloco dodá smartphonu tak prémiový vzhled jako tenké rámečky kolem displeje – ať už je obrazovka hranatější, kulatější, rovná, nebo „edge“.

Velký rozdíl při každém uchopení smartphonu představuje také celková tloušťka těla a použité materiály. Hliník, titan, sklo, koženka – to vše zpravidla působí lépe než obyčejný plast (díky kterému jsou ale dostupné telefony levnější).
Poslední příplatkovou výbavou, kterou chceme zmínit v oblasti designu, je odolnost. Čím dražší telefon, tím vyšší má obvykle odolnost proti vodě a prachu (např. IP69K vs. IP54), odolnější sklo na displeji i zádech a mnohdy i speciálně certifikovanou, zvýšenou odolnost vůči pádu.

Značka: Důvěra, ekosystém i pomyslná prestiž
Připlácíte za: Servis a podpora | Ekosystém | Důvěryhodnost | „Značkovost“
Dnes se chceme věnovat objektivním výhodám, takže fakt, že někdy platíte jen „za značku“, zmiňujeme spíše z povinnosti. Je to ale pravda – podobně jako je Armani dražší než sako z tržnice, je i mobil od luxusního výrobce dražší než model malé čínské značky (i kdyby byl levný smartphone náhodou výkonnější).
Nejde ale jen o pozlátko ani o marketingové kampaně plné celebrit apod. Někdy je příplatek za značku logický.
Pokud někdo úspěšně působí na trhu 30 let, má oprávněně větší důvěru. Velké firmy také často nabízejí lepší technickou i servisní podporu. Když víte, že vám někdo kvalifikovaně a zdarma pomůže s nastavením smartphonu přes WhatsApp nebo že v každém větším městě najdete servis, který má díly skladem a opravuje na počkání, je příplatek pochopitelný.
Mnohdy připlácíte za značku i z toho důvodu, že od ní máte více výrobků. Nemusí přitom jít „jen“ o věrnost – nákup může být praktické rozhodnutí. Produkty největších výrobců často tvoří propracovaný ekosystém, takže se může vyplatit mít televizor, mobil, hodinky i chladničku od stejné značky a mít možnost například… zrcadlit televizní vysílání do telefonu nebo si nechat zobrazit na hodinkách upozornění od chytré pračky, že doprala.

Modelová řada a třída: Jak výrobci rozlišují výbavu?
Připlácíte za: Vedle všeho ostatního např. kompletní nabídka funkcí
Tuto podkapitolu jsme původně ani nechtěli psát, ale stojí za zmínku, že výrobci někdy odlišují jednotlivé řady/třídy také z ryze praktických či obchodních důvodů. Mohou se rozhodnout, že určité funkce budou vyhrazené jen vyšším modelům.
Dobrým příkladem z posledních let jsou opět různé vychytávky spojené s umělou inteligencí – od funkcí, jako je vyhledávání zakroužkováním, po pokročilé možnosti úpravy fotek. Je možné, že nejlevnější zástupce značky je prostě a jednoduše nenabídne, i kdyby na to třeba výkonově stačil.
Neberte to nutně jako nějakou nekalou zlou vůli; spíš je to pro výrobce jeden ze způsobů, jak odlišit své vlastní řady a přesvědčit zákazníky o další výhodě, kterou představuje volba vyššího modelu (vedle čistě hardwarových parametrů). Nejde o to, že by funkci „schválně blokoval“, spíš se ji rozhodne nenabízet.

Speciální funkce: Některé jsou stále vzácné
Připlácíte za: Unikátní výbava
Je spousta parametrů, které jsou výjimečné.
Nejlepším příkladem mohou být foldables neboli „skládačky“ – smartphony s ohebným displejem. Za poslední roky se sice rozšířily natolik, že si je může pořídit i normální člověk, ne že ne, ale rozhodně na trh nevstupují s cenou třeba 10 000 Kč (spíše trojnásobnou).
Další vzácné vlastnosti mohou zahrnovat mimořádnou odolnost, speciální funkce pro hráče, unikátní příslušenství pro fotografy… Není snadné vyčnívat, ale některé mobily to zvládají a zrovna u nich je tedy navýšení ceny dost pochopitelné.

Doufáme, že už máte víc jasno v tom, proč je takový cenový rozdíl mezi Samsung Galaxy S a Galaxy A nebo mezi nejlépe vybaveným a nejdostupnějším iPhonem. Snad jsme vás potěšili tím, že i telefon za několik tisíc korun je dnes na velmi dobré úrovni, a snad jsme zároveň dostatečně dobře vysvětlili, proč někdo za mobil rád zaplatí dvakrát, třikrát nebo čtyřikrát tolik (a proč to může být naprosto rozumná volba).
Prohlédnout všechny smartphony
Autor článku: Zdeněk Král


